Liberecký kraj bude sledovat pohyb v budovách způsobený těžbou v Turówě

Projekt má ukázat, jak těžba ovlivňuje statiku budov, zatím počítá se sledováním pohybu v 18 soukromých a obecních objektech. Do budoucna ale zakázka nevylučuje rozšíření monitoringu do dalších deseti budov. "Vždycky se montují dva sklonoměry, ideálně do protějších rohů, aby bylo možné sledovat, jestli se budova nějakým způsobem naklání. Zároveň probíhá měření, které dělá Česká geologická společnost s Diamem, a my to můžeme propojit s daty ze sklonoměrů," doplnil krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Před montáží nechá kraj aktuální stav budov zdokumentovat.

O umístění měřicího přístroje nebyl podle Židka mezi obyvateli příhraničních obcí velký zájem. "Překvapilo nás to, jako kraj jsme obesílali obyvatele území přímo do schránek," dodal radní. Měřit se bude kromě jiného v kulturním domě v Heřmanicích, hasičské zbrojnici v Hrádku nad Nisou, kapli Panny Marie Pomocné v Uhelné nebo Mateřské škole Sluníčko ve Václavicích. Zakázka počítá s měřením po dobu deseti let s možností prodloužení do doby ukončení těžby v dole Turów.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají ztráty podzemní vody, zvýšené prašnosti, ale také hluku nebo poklesu půdy. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před prachem a hlukem z dolu ochrání lidi na české straně zemní val.

Monitorig bude Liberecký kraj financovat z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby. V rámci kompenzací škod vyplatily proto před dvěma lety České republice Polsko a firma PGE, které důl a sousední elektrárna patří, 45 milionů eur (zhruba 1,134 mld. Kč). Z toho 35 milionů eur (882 mil. Kč) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Kraj už z něj podpořil několik projektů, které mají zajistit pitnou vodu pro obyvatele u hranic, aktuálně je na účtu i s úroky necelých 881 milionů korun.