Praha chce do vodohospodářství do roku 2031 investovat 35 miliard korun
Praha plánuje prostřednictvím své firmy Pražská vodohospodářská společnost (PVS) do roku 2031 investovat do vodohospodářské infrastruktury asi 35 miliard korun. Vyplývá to ze střednědobého plánu, který v pondělí schválili městští radní. Největšími investicemi bude stavba nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) za 4,78 miliardy korun bez DPH, která má začít letos v říjnu.
"Plán potvrzuje trend, který jsme nastavili v tomto volebním období, tedy že významným způsobem zvyšujeme výdaje na obnovu vodohospodářské infrastruktury," uvedl náměstek primátora Michal Hroza (TOP 09). Dodal, že v delším horizontu se lepší kvalita sítě projeví menším počtem havárií, které způsobují dopravní potíže. Každoroční postupná obnova podle něj také snižuje ztráty pitné vody, které se v Praze aktuálně pohybují kolem 13 procent, což je v evropském srovnání dobrá hodnota.
Mezi investice v následujících pěti letech bude podle náměstka patřit kromě modernizace ÚČOV například obnovu Káranských řadů, projektová příprava vinohradského přivaděče a zvýšení kapacity vodojemu Kopanina, zvyšování kapacit menších čistíren na periferiích, instalace fotovoltaiky nebo zabezpečení vodohospodářského majetku.
PVS plánuje také obnovu či stavbu 328 kilometrů vodovodních řadů za 9,4 miliardy korun. Rekonstrukce kanalizačních stok mají stát asi 13,6 miliardy korun a investice do čistíren odpadních vod jsou plánovány na 7,7 miliardy korun.
Letos Praha prostřednictvím PVS plánuje investovat do rekonstrukcí a modernizace vodohospodářské infrastruktury 4,33 miliardy korun, meziročně zhruba stejně. Většinu peněz na investice získává PVS od Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které si infrastrukturu pronajímají a zajišťují distribuci vody v metropoli. Většinovým vlastníkem PVK je francouzská Veolia a menšinovým Praha. Firma má síť pronajatou do roku 2028, poté je v plánu odkup zbylého podílu ve společnosti městem, které by tak znovu získalo kontrolu nad vodárenstvím v metropoli.
Související články
V Německu je více než 2,5 milionu bateriových úložišť energie
Kapacita bateriových úložišť energie (BESS) v Německu se blíží 30 gigawatthodinám. Jen v prvním čtvrtletí roku 2026 uvedlo Německo…
Elektrifikácia musí byť ekonomická, nie ideologická, zaznelo na SAPI konferencii
Tvorcovia politík a regulátori by podľa diskutujúcich nemali pristupovať k novým riešeniam čierno-bielo, inak sa oberáme o moderné…
Češi sdílejí třikrát více elektřiny než v loňském roce. Celkový objem překonal hranici 100 GWh
Objem sdílené elektřiny v České republice přesáhl podle Elektroenergetického datového centra (EDC) na jaře 47 GWh. Od března do kv…
ExxonMobil môže v USA žalovať kubánske štátne podniky v súvislosti s konfiškáciou majetku
Americký ropný koncern ExxonMobil môže na súdoch v USA žalovať kubánske štátne podniky v súvislosti s majetkom, ktorý bol skonfišk…
Door-to-door systém míří do Frýdlantu. Lidé budou třídit plast, papír i bioodpad u svých domů
Ve frýdlantském výběžku začne od července fungovat takzvaný door-to-door systém odpadového hospodářství. Lidé budou moct nově tříd…
Kalendář akcí
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
PRO-ENERGY CON 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.