Ředitelem nově vzniklé ČEZ Energy se stal Cyrani, představenstvo vede Beneš

Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. "Zároveň probíhají další procesy související se schválenou optimalizací vlastnické struktury a řízení," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jedná se o přípravu oceňování jednotlivých dceřiných společností i podkladů pro jednání s ratingovými agenturami pro ratingové posouzení ČEZ Energy i ČEZ.

Vedení ČEZ v dubnu navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Společnost si v nové dceřiné firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část nabídne investorům. Návrh v červnu schválila valná hromada podniku.

ČEZ nyní zahájí prostřednictvím auditů proces oceňování jednotlivých částí, které plánuje do nové firmy převést. Následně bude do ČEZ Energy tyto části přesouvat, začít by s tím měl nejspíš do konce roku. Přesuny budou postupné, nepůjde o celý balík firem najednou. Očekává se, že zřejmě nejdéle potrvá ocenění a přesunutí části tradingu. Celý proces chce ČEZ stihnout nejpozději do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Po dokončení vyčlenění nevýrobní části do nové firmy začne vedení ČEZ hledat pro ČEZ Energy investory. O způsobu prodeje menšinového podílu v nové firmě ale zatím rozhodnuto není. "Základní scénáře jsou dva. V tuto chvíli máme jedinou jistotu, že se budeme chovat způsobem, abychom z toho pro ČEZ, a. s., vytěžili maximum. Pokud dojdeme k přesvědčení, že to maximum bude IPO, neboli uvedení nového titulu na burzu, tak se vydáme touto cestou. Pokud dojdeme k přesvědčení, že nejlepší je nabídnout to infrastrukturním světovým hráčům, vydáme se touto cestou," řekl v úterý pro iROZHLAS.cz šéf ČEZ Beneš.

Cena podílu, který chce ČEZ investorům nabídnout, by podle některých analytiků mohla činit 150 miliard korun, možná i více. To by mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritních akcionářů z celé mateřské firmy.

Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. Proti těmto krokům se ale dnes v otevřeném dopisu adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO) vyslovila skupina energetiků či ekonomů, mezi nimi například bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl, expremiér a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nebo další exguvernér ČNB Zdeněk Tůma.

ČEZ podle nich v současné době funguje funguje dobře a není důvod do něj zasahovat. Současná struktura s menšinovým zapojením minoritních akcionářů navíc podle nich zvyšuje transparentnost řízení firmy. Výkup akcií od minoritních akcionářů bude podle skupiny naopak zbytečným utracením peněz, které by firma jinak mohla využít na investice. Alespoň částečným kompromisem by podle skupiny mohlo v případě pokračování celého procesu vyčlenění být ujištění, že 49procentní podíl v nové firmě bude umístěn na kapitálový trh.

Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Babiš v minulých měsících avizoval, že kabinet chce proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029. Opozice varovala před ohrožením investic i minoritních akcionářů, po dubnovém oznámení ČEZ ohledně návrhu na vyčlenění nové dceřiné firmy vládu žádala o představení jasného plánu.