Díky dešťům se dosytila horní vrstva půdy, v hlubší zůstává extrémní sucho

Míru sucha vědci určují jako rozdíl mezi aktuálním stavem a průměrným stavem v letech 1961 až 2015. Zatímco horní vrstva půdy je ve většině republiky po deštích nasycená stejně či více, než je průměr, v hlubší vrstvě je ve většině republiky extrémní, tedy nejhorší sucho. Jen výjimečně je někde v této hlubší vrstvě zásoba vody větší než 15 milimetrů. Avšak ani v horní vrstvě není absolutní množství vody nikterak velké. Pouze do 15 milimetrů je v západní části Plzeňského kraje, ve východní části Ústeckého a západní části Libereckého kraje, v širším okolí Hradce Králové a Pardubic a také v jižní části republiky od Slavonic přes jižní cíp Vysočiny, Znojemsko, Břeclavsko až na Hodonínsko.

"Srážky byly značně prostorově rozdílné hlavně kvůli výskytu bouřek. V Jeseníkách dokonce spadlo více než 100 milimetrů za týden. Naopak na jižní Moravě nebo severozápadě republiky to bylo řádově jen pár milimetrů. Na zhruba 95 procentech území napršelo do 40 milimetrů," uvedli tvůrci InterSucha. Tento týden meteorologové na základě modelů očekávají pouze nepříliš četné a vydatné přeháňky.

Srážky v minulém týdnu mají pro přírodu nesporně pozitivní efekt, nicméně předchozí sucho v kombinaci s horky bylo tak intenzivní, že některé škody už jsou nevratné. A to jak na zemědělských kulturách, tak v lesích či v městské zeleni. Zároveň se snižují zásoby podzemních i povrchových vod. Mnohé hlásné profily na řekách zůstávají na suchu. Mimořádně podnormální stav vykazují také mělké i hluboké vrty. Vyplývá to z aktuálních informacích na webu Českého hydrometeorologického ústavu.