iKomunita: Zájem o fotovoltaické elektrárny na rodinných domech v ČR dál klesne

"Za poslední rok, možná rok a půl, dramaticky klesl zájem o fotovoltaickou elektrárnu v České republice v oblasti rodinných domů," řekl Velký, který je i obchodním ředitelem společnosti BlueBen servisní.

Důvodem podle něj, že cena elektrické energie, která vzrostla po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu, už klesla. Lidé, kteří o investici do fotovoltaiky přemýšleli, ji buď už udělali, nebo na ni neměli peníze a po zlevnění elektřiny jejich zájem ochabl. Podmínky upraveného dotačního programu Nová zelená úsporám podle Velkého nejsou takové, aby zájem oživily.

"Kvůli legislativě se výrazně prodraží fotovoltaiky na rodinné domy, zároveň se snížila dotace, takže očekávám zase propad zájmu třeba o 50 - 60 procent v rámci trhu rodinných domů. Čeká se, že klidně polovina firem buď zanikne, skončí v insolvenci, nebo se přeorientuje na něco jiného. Prostě není tady prostor pro počet firem, co tady býval," řekl Benda, který je také jednatelem společnosti Benekov Esco.

Ředitel obchodu Bidli Technologie Jan Kakos řekl, že se sice podpora pro fotovoltaické elektrárny zdánlivě snižuje, ale se snižujícími se cenami za technologie jsou i dnes nejvýhodnějším rozhodnutím. "Zatímco v roce 2022 byla průměrná cena za fotovoltaickou elektrárnu cca 550.000 korun, dotace byla 200.000 korun. Tedy pro klienta investice 350.000 korun. Dnes stejná technologie průměrně stojí cca 350.000 korun a dotace je až 140.000 korun. Dnes tak investice pro klienta je i přes nižší dotaci cca 210.000 korun," uvedl Kakos.

Benda řekl, že se zato pro fotovoltaiku otevírá trh municipalit a bytových domů. "Máme v České republice 230.000 bytových domů a panely jsou dneska zhruba na 500 z nich, takže to je naprosto neobsazený trh," řekl Benda.

Spousta firem se proto podle něj snaží na tuto oblast přeorientovat z rodinných domů, ovšem aniž by měly potřebné schopnosti a zkušenosti. "Pravidla jsou tam desetkrát přísnější a je potřeba v tom opravdu umět chodit," řekl Benda. Jen výběrové řízení na některé fotovoltaiky má podle něj i 200 stran textu, zatímco například pro malé fotovoltaiky nebylo nutné ani stavební povolení a dokumentace u rodinných domů měla pár stránek.

"Zaprvé ty firmy se potřebují vzdělávat, aby zjistily, co všechno je nutné dodržovat, ale zadruhé investoři se musí pojistit, že si budou umět vybírat. Odhaduje se, že až 50 procent firem v oboru nemá ani platné oprávnění pro instalace fotovoltaik," řekl Benda.

Průkopníkem v malých distribučních sítích byl Budišov nad Budišovkou na Opavsku, kde od roku 2019 lokální síť zásobuje radnici, kulturní dům a základní školu. Asi z třetiny je tam obec soběstačná. "Stále těch 200.000 korun ročně šetříme, takže se dá říct, že náš podíl už máme splacen," řekl budišovský starosta Patrik Schramm (ODS).

Starostům obcí, jež by s fotovoltaikou chtěly začínat, doporučuje, aby dbali na kvalitní výběrové řízení a ošetřili si zadávací dokumentaci. "Firmy se hlásily i s cenou pod 50 procent, což potom můžete splakat na výdělkem. Opravdu se to nemusí podařit. Takže dbát na vše. Chcete kvalitní, bezpečnou fotovoltaiku, baterie, střídače. Takže toto si ošetřit zadávací dokumentací, ať firmy, které se hlásí do výběrového řízení, vám to dodají. Pak se nemusíte bát, že vám třeba shoří sportovní hala," řekl starosta.

Budišov na konci roku dokončil dvě fotovoltaiky, brzy se rozjedou. "V nejkratší době během měsíce chceme začít projektovat dalších pět fotovoltaik s akumulací na veřejných budovách města," řekl Schramm.