Polsko sníží zdanění pohonných hmot a zavede maximální ceny, oznámil Tusk
Polská vláda sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Oznámil to dnes premiér Donald Tusk. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Polsko se tak podobně jako další evropské země snaží zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv.
Polský premiér předpověděl, že díky ohlášeným opatřením by ceny pohonných hmot měly ještě před velikonočními svátky klesnout o zhruba 1,2 zlotého (téměř sedm Kč) za litr. V současnosti se ceny benzinu s oktanovým číslem 95 v Polsku pohybují od sedmi do 7,5 zlotého (zhruba 40 až 43 Kč) za litr, zatímco u nafty je to osm až devět zlotých (zhruba 46 až 52 Kč) za litr, píše polská agentura PAP.
Polský ministr financí Andrzej Domański uvedl, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy Kč) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.
Tusk rovněž uvedl, že polská vláda v případě potřeby podnikne kroky, aby zabránila zahraničním motoristům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Dodal, že případná opatření musejí splňovat právní požadavky. Polská vláda nyní podle něj v této souvislosti analyzuje opatření zavedená na Slovensku, informuje agentura Reuters.
Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou tak musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že takový postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.
Polské ministerstvo energetiky začne podle Tuska na denní bázi stanovovat maximální ceny pohonných hmot, aby tak zabránilo možným "nekalým praktikám" prodejců usilujících o zvýšení ziskových marží. "Chceme, aby toto snížení (daní) mělo reálný dopad na ceny, ne aby plnilo kapsy těm, kteří s palivy obchodují," prohlásil Tusk.
Polský premiér dnes rovněž oznámil, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromil totiž lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu.
Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Podle dnešních údajů společnosti CCS se průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku dostala na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 Kč na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 Kč v průměru na 47,90 Kč za litr. U benzinu tak nárůst činí 6,1 procenta, u nafty 11 procent.
U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila 50 korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát více než 50 korun za litr.
Ministerstvo financí ale v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nevzrostly nad úroveň v sousedních zemích.
Premiér Andrej Babiš dnes vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Ceny nafty u čerpacích stanic v 27 členských státech Evropské unie dosáhly k 23. březnu nejvyšší úrovně od roku 2005, kdy se začaly vést záznamy. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Evropské komise.
Průměrná cena nafty v sedmadvacítce vystoupala 23. března na 2,06 eura za litr oproti 1,95 eura v předchozím týdnu. Údaje se týkají cen pohonných hmot včetně daně.
Průměrná maloobchodní cena nafty byla poprvé od června 2022, kdy došlo k poslednímu významnému výkyvu v dodávkách paliva v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru téhož roku, nad dvěma eury za litr. Ceny benzinu v EU vzrostly na 1,89 eura za litr z 1,84 eura k 16. březnu. Byly tak nejvyšší od července 2022.
Súvisiace články
Európsky „strategický omyl“ má byť pilierom slovenskej konkurencieschopnosti
Jadrová energia po rokoch v úzadí zažíva comeback. Naratív o odpájaní, vysokej cene či problémoch s odpadom postupne nahrádza obra…
Energetický audit podle Electree nestačí. Většina firem netuší, kde jim unikají peníze
Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost novela zákona o hospodaření energií, která upravila pravidla v oblasti energetických auditů…
Evropský průmysl usiluje o dekarbonizaci: Projekty z posledních aukcí požadují podporu 10 mld. EUR
Aukce Inovačního fondu 2025 (IF2025) přilákaly zájem o finanční podporu pro dekarbonizaci v oblasti vodíku a průmyslového tepla v …
V nejhorším sáhneme na spotřební daň, říká Babiš. Chce nižší marže u benzinu a nafty
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět pustil do velkých hráčů na trhu, především společností Orlen a MOL, za vysoké ceny benzínu a na…
Babiš nadává na drahý benzín. Ostatní země zasahují regulacemi. Co je nejlepší prevencí vlny zdražování
Cenami ropy a plynu víc než samotné události na Blízkém východě hýbou výroky Donalda Trumpa, jak dlouho válka v energeticky klíčov…
Kalendár akcií
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
SAPI Energy Conference 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.