Experti: Krize na trhu s ropou teprve začíná, do Evropy ještě nedorazila
Krize na trhu s ropou, kterou vyvolaly dopady americko-izraelské války s Íránem, se zdaleka ještě v plné míře neprojevila, naopak je teprve na začátku. S odkazem na rozhovory s více než třicítkou expertů z odvětví to uvedla agentura Bloomberg. Problém je hlavně v tom, že nelze dostat na světový trh ropu z Blízkého východu, tedy z oblasti, která je klíčovým zdrojem této suroviny. Asie už se potýká s nedostatkem paliv, Evropu to nejhorší podle expertů teprve čeká.
V rozhovorech s obchodníky s ropou a plynem, manažery, makléři, přepravci a poradci se v posledním týdnu stále opakovalo jedno sdělení: svět stále plně nechápe závažnost situace. Mnozí to přirovnávají k ropnému šoku ze 70. let a varují, že uzavření Hormuzského průlivu hrozí ještě větší krizí. Průlivem za normálních okolností prochází asi pětina ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), s nimiž se ve světě obchoduje.
"Je mi jasné, že pokud tato krize potrvá déle než tři nebo čtyři měsíce, stane se z ní systémový problém pro celý svět,“ řekl na konferenci CERAWeek v Houstonu generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné. "Nemůžeme mít 20 procent ropy, která se globálně exportuje, uvězněných v Perském zálivu, a 20 procent kapacity LNG zablokované, aniž by to mělo nějaké důsledky," dodal.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) označila současnou situaci za největší šok v dodávkách ropy v historii. Problémy trvají už měsíc a za tu dobu cena ropy Brent vzrostla asi o 60 procent. Dnes dopoledne se dostala nad 115 dolarů za barel.
Současná krize na Blízkém východě začala 28. února, když Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Zdůvodnily to mimo jiné snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Írán v odvetě začal útočit na okolní arabské země, kde mají Spojené státy své základny. Íránské revoluční gardy ale začaly útočit i na tankery proplouvající Hormuzským průlivem, čímž tuto úžinu prakticky zablokovaly. Tankery většinou kotví opodál a v plavbě nepokračují, pojišťovny jim ani nechtějí krýt válečné riziko. Írán se snaží mít nad průlivem větší kontrolu, začíná vybírat poplatky, ale i tak nechává proplout většinou jen lodě ze zemí, které považuje za spřátelené. Vzhledem k tomu, že vytěženou ropu není už kde uskladnit, firmy jsou nuceny těžbu omezovat.
Pokud Hormuzský průliv zůstane uzavřený, svět bude muset výrazně snížit spotřebu ropy a plynu. To se patrně stane až ve chvíli, kdy se ceny paliv zvýší natolik, že to spotřebitele i firmy donutí mnohem méně využívat leteckou dopravu, jezdit a utrácet, domnívají se experti. Už nyní začíná poptávka klesat a některé země v Asii si vytvářejí zásoby paliv a zavádějí přídělový systém.
Drahá ropa nutí analytiky zhoršovat vyhlídky hospodářského růstu po celém světě. Představitelé americké vlády i analytici z Wall Street začínají zvažovat možnost, že ceny ropy by mohly vystřelit na bezprecedentních 200 dolarů za barel. Evropa bude pravděpodobně čelit prudkému růstu cen při zajišťování dodávek a v nadcházejících týdnech jí hrozí nedostatek nafty.
Dodávky ropy jsou podle odhadů omezeny zhruba o 11 milionů barelů denně. Po započtení dosavadních opatření na zmírnění nedostatku to znamená deficit kolem devíti milionů barelů, což převyšuje celkovou spotřebu hlavních evropských ekonomik. Situaci zatím zmírňuje uvolňování strategických rezerv a dočasné zmírnění sankcí vůči Rusku a Íránu, tyto kroky jsou však časově omezené.
Zvlášť kritická je situace u LNG, kde neexistují alternativní přepravní trasy ani dostatečné zásoby. Dopady se už projevují v reálné ekonomice - inflace v USA podle odhadů zrychlila, v eurozóně by mohla vzrůst zhruba o jeden procentní bod. Pak by se snížil i hospodářský růst a při dalším růstu cen ropy hrozí stagflace. Tedy stagnace hospodářství provázená vysokou inflací.
V Asii už dochází k poklesu spotřeby paliv, jejich hromadění i přídělovému systému. Nedostatky hlásí například Thajsko či Austrálie, letecké společnosti omezují lety a některé země snižují export ropných produktů. Očekává se, že problémy se v následujících týdnech rozšíří do Evropy a Latinské Ameriky.
Analytici i firmy zároveň upozorňují, že dopady přesahují energetický sektor. Ropa a plyn jsou klíčové pro výrobu plastů, chemikálií či hnojiv. Jejich nedostatek tak může zdražit široké spektrum zboží, od potravin až po průmyslové výrobky.
Podle expertů bude v případě dlouhodobého výpadku nutné výrazně snížit globální spotřebu energií. To by si vyžádalo další růst cen, který by omezil ekonomickou aktivitu a mohl urychlit strukturální změny v energetice.
Súvisiace články
Světová banka varuje: zemědělci v EU čelí rostoucím klimatickým rizikům, systém pojištění nestačí
Světová banka zveřejnila rozsáhlou studii o řízení zemědělských rizik v Evropské unii, která mapuje účinnost a mezery ve stávající…
Evropané stále více otevřeni elektromobilům, brzdí je cena a dostupnost nabíjení u domu
Evropské observatoře alternativních paliv (EAFO) zveřejnila Consumer Monitor 2025, rozsáhlý průzkum postojů řidičů k elektromobilů…
Dva lídří pod tlakem turbulencí opouštějí český fotovoltaický trh
Polská společnost Columbus Energy s.r.o. se sídlem v Brně a také česká společnost ifTECH s.r.o. se sídlem v Olomouci končí své akt…
Ropná krize přichází. V některých zemích už mají řidiči problém natankovat
Benzin za 42 korun a nafta okolo 48 korun za litr. Tolik teď v průměru platí čeští řidiči. Může být ještě hůř? Ano, může. V někter…
Polská vláda zavádí maximální ceny paliv, platit budou od úterý
Polská vláda se rozhodla zavést maximální ceny pohonných hmot, platit budou od úterka. Za překročení bude hrozit milionová pokuta,…
Kalendár akcií
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
SAPI Energy Conference 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.