Vybudování českobudějovické spalovny vyjde na sedm mld. Kč, 5,5 má být z EU

"Zkušební provoz bychom chtěli zahájit v roce 2029," uvedl. Město je jediným akcionářem českobudějovické teplárny.

České Budějovice chtějí snižovat spotřebu fosilních paliv a reagují také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu. Energeticky využitelných odpadů, které by ZEVO měnilo hlavně na teplo, se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun.

Občanští aktivisté a ekologické spolky tvrdí, že ZEVO nebude fungovat efektivně. Je dimenzována na 160.000 tun odpadu ročně, ale v roce 2035 by měl kraj podle nového zákona spalovat jen 25 procent vyprodukovaného směsného komunálního odpadu, což je přibližně 115.000 tun. Zbytek bude muset být z velké části recyklován a minimum pak skončí na skládkách.

"ZEVO by mělo využívat odpad z Českých Budějovic a okolí. Ale není vyloučeno, že se přidají i jiné obce a města z Jihočeského kraje," uvedl Maroš.

ZEVO buduje také společnost C-Energy v Plané nad Lužnicí na Táborsku. Jeho výstavbu plánoval i Písek, ale obyvatelé v referendu projekt odmítli. "Na jihu Čech tak budou jen dvě zařízení na energetické využití odpadu. Jedno ve Vrátě a druhé v Plané nad Lužnicí," dodal náměstek českobudějovické primátorky.