Analytici: Zestátnění ČEZ bude pozvolné, valná hromada zpřesní jeho proces

Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý řekl, že první kroky k zestátnění ČEZ udělá stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Konkrétní kroky nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZ, stihnout ho chce do konce volebního období v roce 2029.

Analytik XTB Jiří Tyleček vnímá Babišovo úterní prohlášení jako start procesu zestátnění ČEZ. Na valné hromadě firmy by se veřejnost podle něj mohla dozvědět rámec procesu a potvrzení, že se společnost rozdělí na dvě části - plně státní výrobní část a soukromou distribuční a obchodní část. "Ale stále není vyloučeno, že stát bude chtít převzít celý ČEZ," uvedl Tyleček. Kromě toho by na programu hromady podle něj mohly být změny stanov, aby se proces zjednodušil. Stát by také měl přijít s konkrétním plánem financování.

"Je třeba počítat s tím, že proces bude pozvolný. Nemůže dojít k vytěsňování, dokud nebude mít hlavní akcionář 90procentní podíl," upozornil Tyleček.

Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler od valné hromady očekává, že na ní zazní zpřesnění harmonogramu na výkup akcií. "Nicméně informace mohou být obecné – může tady být cenové pásmo, doba trvání výkupu apod. Zřejmě ale nepadne přesná výkupní cena," míní Pfeiler.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala může být procedura ovládnutí výroby ČEZ dvojí. "Buď ČEZ začne vykupovat vlastní akcie od minorit a ty pak rušit, aby se podíl státu přiblížil na 90procent. Nebo od začátku bude vláda tlačit rozdělení společnosti podle zákona o přeměnách," řekl Dohnal.

Dohnal hodnotí záměr plného ovládnutí ČEZ celkově jako vadný. Vláda by podle něj měla raději se snažit zapojit se do řešení geopolitické situace v Perském zálivu nebo usilovat o dohodu s Polskem či Maďarskem na dočasné snížení marží rafinérií. "Ještě efektivnější způsob, jak ulevit ekonomice od drahých energií by bylo stanovení akceleračních zón pro větrné elektrárny, aby náš podíl elektřiny z větru vyrostl z nesmyslně nízkého jednoho procenta na 15 procent jako má vnitrozemské Rakousko. Pomohlo by také motivovat a edukovat ohledně úspor všech druhů energií," uvedl Dohnal.

Podle Tylečka bude krok vlády hodnocen vždy jako kontroverzní. "Zastánci zestátnění tvrdí, že plná kontrola nad výrobou je nutná kvůli energetické bezpečnosti, investicím a většímu vlivu státu v odvětví. Kritici naopak namítají, že samo zestátnění nezlepší kontrolu nad cenami energií, ale může zvednout dluh, zhoršit dividendový profil ČEZ a poškodit atraktivitu českého kapitálového trhu. Za mě jsou všechny argumenty platné a až budoucí vývoj ukáže, zda bylo zestátnění dobrou volbou," popsal Tyleček. Pokud už vláda opravdu nezmění názor, přikláněl by se k variantě rozdělení firmy a převzetí pouze výrobní části státem.

Analytici dále připomněli, že úterní prohlášení Babiše posílilo akcie společnosti. "Je zde vidina nějakého konkrétnějšího harmonogramu. Nicméně neočekával bych zásadnější posílení, jelikož další vývoj zůstává nejasný a samotný výkup může trvat několik let," dodal Pfeiler.