Elektřina v ČR byla loni šestá nejdražší v EU, naopak ceny plynu pod průměrem

Česko mělo loni při porovnání fakturovaných cen nadprůměrně drahou elektřinu v EU. Nejvyšší ceny elektřiny pro domácnosti mělo v loňském roce Irsko. ČR i přes vyšší ceny patřilo mezi deset zemí EU, kde cena elektřiny meziročně klesla, a to o více než pět procent.

"Podíváme-li se na ceny silové elektřiny na burze v posledním roce, tak ČR patří mezi levnější země střední a východní Evropy, nicméně stále výrazně dražší než země jako Španělsko, Portugalsko, Francie či o jednotky eur dražší než Německo," uvedl ředitel pro legislativu Svazu energetiky ČR Bohuslav Čížek. "Výslednou cenu ovšem ovlivňuje řada dalších faktorů na straně nabídky i poptávky a z pohledu výše konečné ceny se bohužel Česká republika umisťuje v řadě kategoriích na předních příčkách. To potvrzuje, že investice a transformační kroky musí pokračovat," řekl.

O něco příznivější je podle statistik pozice Česka v případě plynu. Tuzemské ceny se loni pohybovaly pod unijním průměrem. Ve druhé polovině roku navíc klesly o deset procent, což byl největší pokles v EU. Nejvyšší ceny platily domácnosti ve Švédsku.

Výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba připomněl, že pokles cen letos na začátku roku pokračoval, čemuž pomohlo i převedení poplatků za podporované zdroje energie (POZE) zcela na stát. "V současnosti se ukazuje, že růst cen energetických produktů na světových trzích v souvislosti s krizí na Blízkém východě se propisuje do tuzemských cen elektřiny a plynu pro domácnosti zatím jen omezeně," dodal Kotrba.

Za postavením České republiky ve statistikách je podle svazu několik faktorů od energetického mixu a podmínek v ČR, přes přístup českých zákazníků a ochoty ke změnám dodavatele po nastavení systému regulovaných složek ceny elektřiny a náklady na sítě.

Statistika Eurostatu vychází z reálně fakturovaných cen energií. Předseda sekce obchodu Svazu energetiky Jiří Gavor uvedl, že při porovnání aktuálních tržních nabídek dodavatelů by se ČR dále posunula k průměru EU. "A pokud za typického reprezentanta zvolíme v Česku velmi oblíbený dvoutarifní otopový odběr, který je v našem současném tarifním systému zvýhodňován oproti běžné sazbě D02 (svítím, vařím), tak už se dostáváme k levnějším zemím EU, " dodal Gavor.

Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenuera je tak ČR při srovnávání cen energetických komodit, speciálně pak elektřiny pro maloodběratele, na tom hůře, než je reálný stav české energetiky.

"Delší dobu je to dáno specifiky tarifikace a také přítomností poplatků za provoz OZE, především fotovoltaiky instalované v období let 2008 až 2009. Platí také, že ceny, které zákazníci platí, jsou vyšší, než by platit mohli, tedy jsou vyšší než ceny ceníkové nebo akviziční," řekl Macenauer. Zákazník se podle něj může často dostat k nižším nákladům. "Jisté části zákazníků to ale nestojí za námahu, což ukazuje, jak je mediálně problém vysokých cen speciálně elektřiny pro maloodběratele nadsazený," řekl. Pro velkoodběratele je to podle něj problém nesrovnatelně významnější, mnohdy i řádově.