Studie: Řeky v ČR za posledních 140 let ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti

Studie publikovaná v časopise Global Change Biology ukazuje, že úbytek druhové rozmanitosti začal výrazně dříve, než zachytily dosavadní studie. Většina dat pochází až z druhé poloviny 20. století.

"Díky historickým sbírkám a dlouhodobému monitoringu jsme mohli nahlédnout mnohem hlouběji do minulosti říčních ekosystémů, než je u podobných studií běžné. Ukázalo se, že dramatická ztráta říčních druhů proběhla už před obdobím nejhoršího znečištění ve druhé polovině 20. století," uvedla vedoucí pracovní skupiny Hydrobiologie z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Jindřiška Bojková.

Ve studii vědci analyzovali výskyt jepic, pošvatek a chrostíků, tří významných a citlivých skupin vodního hmyzu, v devíti českých nížinných řekách za posledních zhruba 140 let. Do analýzy zahrnuli historické muzejní sbírky a literární záznamy z období 1880 až 1905, standardizované odběry z 50. let 20. století i novější data ze státního monitoringu kvality vod a ekologického stavu toků do roku 2020. Pracovali se 166 vzorky ze 14 říčních úseků a doplnili je o měření chemických ukazatelů kvality vody, teploty a průtoků za posledních 60 let.

Výsledky ukázaly, že lokální i regionální druhová rozmanitost sledovaných skupin klesala soustavně až do 80. let 20. století. Nejhorší stav odpovídal období silného znečištění v 70. a 80. letech. Po roce 1990, kdy se výrazně zlepšila kvalita vody, se hmyzí rozmanitost částečně zotavila. Nedokázala však vyrovnat ztráty z předchozích desetiletí. Studie ukázala, že 55 druhů ze sledovaných skupin z lokalit zmizelo, včetně 13 druhů považovaných za regionálně vyhynulé, zatímco po hlavním poklesu v 80. letech se podařilo obnovit výskyt pouze části druhů.

"Zlepšení kvality vody bylo pro řeky zásadní a bez něj by se část druhů nevrátila. Naše výsledky ale ukazují, že samotné čištění vody nestačí. Říční společenstva se dnes nevracejí k původnímu stavu, ale směřují pod tlakem oteplování, nízkých průtoků, znečištění novými typy polutantů a dlouhodobě změněné říční krajiny k novému uskupení," doplnila výzkumnice Selma de Donnová z pracoviště Hydrobiologie.

Studie také ukázala, že současná společenstva vodního hmyzu se stále více liší od stavu zaznamenaného v 50. letech minulého století. Nejde jen o menší počet druhů, ale o změnu samotného druhového složení. Podle autorů tak nížinné řeky vstupují do nové fáze vývoje. Počáteční zotavování po omezení znečištění vystřídala změna struktury společenstev, kterou pravděpodobně urychluje klimatická změna. V posledních desetiletích rostla teplota vody, přibývalo dní s velmi nízkými průtoky a znovu narůstaly koncentrace chloridů.